1Sa 9 | CzeCSP | STEP | Byl muž z kmene Benjamín, jménem Kíš, syn Abíela, syna Seróra, syna Bekórata, syna Afíacha, Benjamínec, udatný hrdina.

1 Samuel 9

Setkání Samuela a Saula

1 Byl muž z kmene Benjamín, ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Kíš, ^{▼▼14,51; 2S 21,14; 1Pa 8,33} syn Abíela, syna Seróra, syna Bekórata, syna Afíacha, Benjamínec, ^{▼▼n.: syn Benjamínce; TM: syn muže Jemínce; 2S 20,1; Est 2,5} udatný hrdina. ^{▼▼2,4; Sd 6,12; 1Kr 11,28p; Jr 9,22; Neh 3,16; 11,14; n.: zámožný mocipán; [h. výrazy lze vztáhnout na moc fyzickou, tedy udatnost, i hmotnou, tj. zámožnost; častěji však bývají spojovány s tělesnou a vojenskou mocí]} 2 Ten měl syna ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}jménem Saul, ^{▼▼h.: Šaúl} hezkého ^{▼▼h.: dobrého; 16,12; 2S 11,2; Da 1,4} mládence; ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}nikdo ze synů Izraele nebyl hezčí nežli on. ⌈Od ramen vzhůru⌉ ^{▼▼n : O hlavu; 10,23} převyšoval všechen lid. 3 Saulovu otci Kíšovi se ztratily oslice. Kíš tedy řekl svému synu Saulovi: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Vezmi si s sebou jednoho ze služebníků, ^{▼▼h.: chlapců / mládenců — Jr 1,6p (tak i dále); 1S 14,1; 16,18; 20,21; 21,3; 25,5; 26,22; 30,13; Nu 22,22; 2S 1,15} vstaň a jdi hledat ty oslice. 4 Prošel Efrajimské pohoří, prošel zemi Šališa, ^{▼▼srv. 2Kr 4,42} ale nenašli je. Pak prošli zemi Šaalím, a zase nic. ^{▼▼n.: nebyly tam} Prošel i zemi Benjamín, ^{▼▼TM: Jeminí; srv. v. 1} ale nenašli je. 5 Když přišli do země Súf, ^▼▼1,1 řekl Saul svému služebníkovi, který byl s ním: Pojď se vrátit, jinak si můj otec přestane dělat starosti o oslice a bude se obávat ^▼▼10,2 o nás. 6 Ten mu řekl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívej, ^{▼▼Gn 12,11p} v tomto městě ^{▼▼[prav. Ráma; 7,17]} je muž ^{▼▼srv. 2,27} Boží. Je to vážený muž. Všechno, co vysloví, se ^{▼▼infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]}jistě naplní. ^▼▼3,19 Pojďme nyní tam. Snad nám oznámí ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}cestu, po které bychom měli jít. 7 Saul nato svému služebníkovi řekl: ⌈ ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Tak ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pojďme! Ale⌉ ^{▼▼n.: Dobře, když však půjdeme,} co tomu muži ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přineseme? Vždyť nám došel chléb v brašnách a nemáme ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}dárek, ^{▼▼srv. 1Kr 14,3; 2Kr 5,15; 8,8} abychom ho muži Božímu ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}přinesli. Co máme s sebou? 8 Služebník ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}znovu Saulovi odpověděl: ⌈Vida, mám u sebe⌉ ^{▼▼h.: Hle, nachází se v mé ruce} čtvrt šekelu ^{▼▼[asi 3 g]} stříbra. Dám jej muži Božímu, aby nám oznámil naši cestu. 9 (Když se šel ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}někdo dotázat ^{▼▼Gn 25,22p} Boha, říkalo se ^{▼▼h.: takto pravil muž} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}dříve v Izraeli: ⌈Nuže, pojďme⌉ ^{▼▼h.: Pojďte, půjdeme} k vidoucímu. Dnešní prorok se totiž ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}dříve nazýval vidoucí.) ^{▼▼1Pa 9,22; 2Pa 16,7; [v obou dobách byly známy oba výrazy (i když s jiným zabarvením — 1S 3,20 × Iz 30,10!; srv. 29,10v; 2S 24,11v; Am 7,12v; Mi 3,7v), ale v pozdější době sepsání 1+2S byl obvyklejší výraz prorok]} 10 Saul nato svému služebníkovi řekl: ⌈Dobře jsi promluvil.⌉ ^{▼▼h.: Dobré je tvé slovo; n : Dobrý nápad; 2S 3,17; 1Kr 2,38} ⌈Nuže, pojďme.⌉ ^{▼▼h.: Jdi, půjdeme; 11,14; 2Kr 7,9} Šli tedy do města, kde byl muž Boží. ^{▼▼Dt 33,1p} 11 Jak vystupovali po svahu do města, potkali ^{▼▼h.: našli} děvčata, která vyšla čerpat ^{▼▼Gn 24,11; 29,8; Ex 2,16} vodu. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Zeptali se jich: Je zde vidoucí? 12 Odpověděla jim: Ano, je; ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zrovna ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou. Tak si pospěš, neboť dnes přišel do města, protože dnes má lid na návrší ^{▼▼1Kr 3,2!} obětní hod. 13 Jakmile přijdete do města, tak ho najdete, dříve nežli vystoupí na návrší, aby jedl. Lid totiž nebude jíst, dokud nepřijde, jelikož on žehná ^{▼▼srv. J 6,11; 1Tm 4,3—5} obětnímu hodu. Potom budou jíst ti, kdo jsou pozváni. Nyní vystupte, neboť ještě dnes ho najdete. ^{▼▼n.: potkáte; v. 11} 14 Vystoupili tedy k městu a když vcházeli do ^{▼▼h.: dovnitř; tj. městskou branou (v. 18)} města, Samuel ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}zrovna vycházel proti nim, aby ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}vystoupil na návrší.

15 Den ^{▼▼h.: +Jeden} předtím, ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}nežli Saul přišel, Hospodin ⌈odhalil Samuelovo ucho⌉ ^{▼▼tj. to Samuelovi pověděl / prozradil (20,2); srv. 15,1; 2S 7,27} a ^{▼▼infinitiv konstruktivní (vázaný)}řekl: 16 ⌈Zítra touto dobou⌉ ^{▼▼2 Kr 7,1.18} k tobě pošlu muže ze země Benjamín. ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}Pomaž ^{▼▼[Také kněží byli pomazáváni, ale od této doby pojem „pomazaný Hospodinův“ patří především králům (24,6; 26,9; 2S 1,14; 19,21; Ž 2,2). Pomazání představuje oddělení a vystrojení pro Boží úkol (srv. Iz 61,1).]} ho za vévodu ^{▼▼10,1; 13,14; 25,30; 2S 5,2} nad ⌈mým lidem Izraelem.⌉ ^{▼▼n.: mým izraelským lidem; (první z 31 výskytů vazby ami jisrael v StS)} On zachrání ^{▼▼Sd 3,9; Neh 9,27} můj lid z ruky Pelištejců, ^▼▼7,3 protože jsem pohleděl ^{▼▼Neh 9,9; Iz 63,15; Pl 1,9; srv. Ex 3,7} na svůj lid, neboť jeho volání ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}proniklo ke mně. 17 Když Samuel uviděl Saula, Hospodin mu pověděl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Tak to je ten muž, o němž jsem ti řekl: Ten bude vládnout ^{▼▼h.: držet v hranicích …; srv. Jr 20,9; 33,1} nad mým lidem. 18 Saul pak přistoupil v bráně k Samuelovi a řekl: Pověz mi, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}prosím, kde je dům vidoucího. 19 Samuel Saulovi odpověděl: Já jsem vidoucí. Vystup ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}přede mnou na návrší a ^{▼▼imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]}pojezte dnes se mnou. Ráno tě propustím a oznámím ti vše, co ⌈máš na⌉ ^{▼▼h.: je ve tvém} srdci. 20 A ⌈o oslice, které se ti ⌈před třemi⌉ ^{▼▼h.: dnes tři} dny ztratily, se neobávej,⌉ ^{▼▼Př 12,25v; h.: k oslicím … nepřikládej své srdce; Jr 12,11; Neh 2,12} protože se našly. ⌈Po kom však nejvíce touží ^{▼▼8,5; 12,13} Izrael?⌉ ^{▼▼h.: ke komu je obrácena veškerá touha Izraele; (oproti druhé možnosti překladu: Komu patří všechno žádoucí v Izraeli — upřednostněn význam dle kontextu)} ⌈Cožpak ne po tobě⌉ ^{▼▼n.: Nejsi to ty} a po celém domě tvého otce?

21 Saul odpověděl: Cožpak nejsem Benjamínec z nejmenšího ^{▼▼15,17; srv. Sd 6,15v} izraelského kmene ^{▼▼Sd 20,46—48} a není má čeleď nejmenší ze všech čeledí kmene Benjamín? ^{▼▼Pozn. 74 v tabulce na str. 1499}Proč mi ^{▼▼perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]}říkáš takovou ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věc?

22 Samuel pak vzal Saula a jeho služebníka, přivedl je do síně a dal jim místo v ^{▼▼Pozn. 82 v tabulce na str. 1499}čele těch, kdo byli pozváni. ^{▼▼ v. 13} Bylo tam asi třicet mužů. 23 Samuel řekl kuchaři: ^{▼▼[výraz odvozen od kořene s významem: porážet zvěř, tj. řezník, který zároveň maso uvařil i servíroval} Podej ten díl, ^▼▼1,4.5 který jsem ti dal a o němž jsem ti řekl: Ulož ho u sebe. 24 Kuchař vytáhl kýtu, ^{▼▼[zvl. kýta byla část pro kněze (Lv 7,32; Nu 18,18) a Saul ji dostává jako výraz pocty Hospodinovu pomazanému]} s tím, co bylo na ní, položil ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před Saula a Samuel řekl: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Podívej, co zůstalo! Vezmi si ^{▼▼h.: Polož před sebe; ($ — různá interpunkce v překladech)} a jez. Vždyť to bylo uchováno pro tebe na toto setkání, když jsem řekl: Pozval jsem lid. Tak Saul pojedl v ten den se Samuelem.

Saul pomazán za krále

Když sestoupili z návrší do města, Samuel si povídal se Saulem na střeše. 26 Časně vstali. Stalo se, když ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vycházela jitřenka, ^{▼▼Joz 6,15; Sd 19,25; Neh 4,15; Jon 4,7} že Samuel zvolal na Saula na střeše: Vstaň a propustím tě. Saul vstal a oba, on i Samuel, vyšli ven. 27 Když sestupovali na konec města, Samuel řekl Saulovi: Řekni služebníkovi, aby šel dál ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před námi. -- ⌈A on šel dál. Ale⌉ ^{▼▼n.: Ať jde dál, ale} ty se na ^{▼▼Pozn. 70 v tabulce na str. 1499}chvíli zastav. Oznámím ti Boží slovo.